Čaj s medem a citronem 2/2

26. března 2011 v 9:32 | Bjanca |  Povídky
Pokračování...

Usrknul si horkého, léčivého čaje s medem a citrónem, který mu udělal Walter. Jeho hlas je teď poněkud jemnější - k mé úlevě či k mému zklamání? Nevím co z toho.


Moje oči putovaly od jeho hrdla, dolů po zašpičatělé klíční kosti až na svalnatý hrudník rýsující se pod černým tričkem, které měl na sobě.

Hruď se mu pravidelně zdvíhala a klesala s každým jeho nadechnutím.

Toužila jsem ho povalit na zem a vysvléci jej do naha. V krku jsem měla vyschlo a vjednom kuse jsem polykala.

Tak strašně moc jsem si přála vědět, zdali jeho ústa chutnají po medu a citrónu. Přetrvala snad ta chuť na špičce jeho jazyka? Převaluje snad tekutinu stále ve svých ústech?

Či snad mají jeho ústa odlišnou chuť, chuť jeho samého.

Přála jsem si, aby cítil ke mně to samé co já k němu. Chtěla jsem, aby mě chtěl. Chtěla jsem, aby mě potřeboval.

Přemítala jsem, zda bych ho mohla přinutit cítit to samé, co pociťuji já právě teď. Nejspíše nikdy…rozhodně ne v nejbližším století.

Tak strašně moc jsem si přála znát jak chutná jeho pokožka. Tak hladká - je snad nasládlá jako jsem si to už tolikrát představovala?

Byly by jeho pevně semknuté rty měkké, kdybych se jich dotknula - zrudly by mu uši ať už rozhořčením či rozpaky, kdybych do nich zašeptala, co skutečně cítím, co bych mu chtěla dělat a co bych chtěla, aby dělal on mně?

Tak strašně moc jsem potřebovala vědět, jaký by byl dotek jeho pokožky na té mé. Jaké by to bylo cítit jeho ruce a jazyk na mém těle.

Jak by reagoval, kdybych mu udělala všechny ty věci, které chci, jak by se jeho obvykle nic neříkající výraz změnil, jak by se změnil jeho hlas, jak by se na mě podíval, jak by…

"…arterová? Carterová?"

Spočinul na mně pohledem. Tvářil se starostlivě. Starostlivě? Proč by se měl tvářit starostlivě, když jsem to byla já, kdo se nesoustředil na to, co on říká?

"Carterová, jste v pořádku?"
Zvedl se ze svého křesla. Obešel stůl. Sklonil se ke mně a palcem přejel po mé tváři - jeho ruce jsou tak teplé. Cítila jsem, jak se to teplo vsakuje do mých tváří, i přes to, že se jich bezprostředně nedotýkal, jen nad nimi klouzal - a vysílal teplo, kterým by osušil mé zvlhlé tváře.

Zvlhlé tváře.

Pláči. Už nemůžu přestat, nelze to zastavit. Když už to jednou začalo, je to jako záplavy či přílivová vlna, která přichází a přichází, příval za přívalem, přiškrcuje každé mé nadechnutí a oslabuje můj hlas.

"Já…"
Začala jsem, ale znovu jsem se rozplakala, bezmocně jsem vzlykala, byla jsem zmatená a měla jsem sama na sebe vztek.

Chtěla jsem se teď hned zabít. Bože, zabij mě. Jack se tvářil třikrát tak zmateně; netušil, zda mě má utěšovat, či zda se má dívat stranou.

Nemá ani ponětí. Nemá ani ponětí, že ho chci tak moc, až z toho ztrácím rozum. Nemá ani ponětí proč pláči. Nemá ani ponětí, že ho miluji.

Aspoň si nemyslím, že by to věděl.

Až dokud…

"Sam…"
Vše, co jsem viděla, bylo jeho černé tričko. Pažemi mě volně objal kolem zad, zlehka mě hladil a utěšoval.

Cítila jsem, jak se jeho hrudník, přitisknutý na mou tvář, zdvíhá a klesá podle toho, jak on dýchá. Cítila jsem , jak mu tlumeně bije srdce. Cítila jsem jeho teplo.

Ať by se v tuto chvíli stalo cokoli, bylo by mi to jedno - kdybych měla teď zemřít, nezáleželo by mi na tom, protože on mě svíral v náručí, i když jen volně a neobratně, protože tentokrát - to není moje fantazírování.

Není to můj výmysl.

Vzhlédla jsem k němu, můj vzlykot se zklidnil a roztřeseně jsem se usmála. Jeho semknuté rty se roztáhly do starostlivého úsměvu a mně se chtělo začít znovu plakat jen z vědomí, že se pro mě usmál.

Palcem mi znovu přejel přes tvář, ale tentokrát sjel až k mé bradě a zvednul můj obličej. Nepatrně pootevřel ústa. Vyschlo mi v krku.

…Med a citrón.

Sladký, teplý a jemný. A je mi zatraceně jedno, že je to hloupé klišé.
Myslím, že omdlím radostí.
A ta nejlepší věc na tom je, že si to nepředstavuji.

Není to má fantazie.
Je to naše fantazie.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 nickly | Web | 26. března 2011 v 10:47 | Reagovat

pni...ten závěr! Oh, píšeš fakt neskonale dobře!

2 Perrine LILY | Web | 26. března 2011 v 12:07 | Reagovat

krásné

3 Meredith | Web | 26. března 2011 v 12:33 | Reagovat

Já skoro zapomněla dýchat! je to úžasné :-) Tuhle povídku mám hodně ráda :-) Vážně se ti strašně povedla :-)

4 Marka - I love stargate | Web | 26. března 2011 v 12:39 | Reagovat

chceš postup?? :-)

5 Leky | Web | 26. března 2011 v 17:03 | Reagovat

Wooo to je prostě dokonalé.....snad ještě nikdy jsem nečetla tak užasnou povídku:D :-D

6 Tess Marquez | Web | 26. března 2011 v 17:31 | Reagovat

Whow.. já nemám slov.. to je úúúžasné!!! dokonalé.. boží.. Tohle je povídka napsaná úžasným stylem. Naprostá dokonalost.. Jen tak dál.. :-)

7 Lussy-hv-atlantis | Web | 27. března 2011 v 21:39 | Reagovat

hej fakt já sem si toho skoro nevšimla :D :)

8 Apofísek | Web | 30. března 2011 v 20:28 | Reagovat

ouuu tak toto je taky moc prekrasne

9 teyla1 | Web | 1. dubna 2011 v 13:16 | Reagovat

to se mi líbí :-)

10 ikamon | 1. dubna 2011 v 20:38 | Reagovat

fíha... :o) nemam slov... :o)
moc pěkný :-D

11 Zack | E-mail | Web | 29. června 2012 v 11:33 | Reagovat

Moc dobrý. Těším se na další

12 Shiperrka | 15. března 2013 v 21:40 | Reagovat

wooow, úžásnééé :-)  :-)

13 sjr | 13. května 2013 v 8:52 | Reagovat

To je prostě boží povídka..už jí čtu po x-tý apořád mě neomrzela :-)  :-)

14 dila | 13. května 2013 v 17:13 | Reagovat

Jedna z nejúúúúžasnějších povídek,úplně jsem se do ní vžila ;-)  :-)

15 michelle | 21. května 2013 v 22:44 | Reagovat

Jééé čtu to teď asi už po pátý a pořád se toho nemůžu nabažit, jak je to nádherná povídka :) jen tak dál :)

16 loves | 16. září 2013 v 21:20 | Reagovat

čtu jí snad po sté a pořád je úžásná, čím dál lepší :))))

17 Dianka | 16. září 2013 v 21:52 | Reagovat

[3]:Naprosto souhlasím, tu povídku čtu téměř bez dechu už asi podesáté...Dneska v práci jsem na ni myslela celý den a jak jsem byla zamyšlená...jak zamilovaná :-D  ;-)

18 danka | 16. září 2013 v 21:52 | Reagovat

Taky vám při čtení vyskakují motýly v břiše? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama