Čaj s medem a citronem 1/2

21. března 2011 v 19:47 | Bjanca |  Povídky
Má další povídka je taková no... ehm, ehm :D






Některé věci hovoří mnohem hlasitěji než slova. Však víte - například zvuk něčího dechu, osobitá vůně pokožky, odstín hlasu, způsob, jakým podvečerní svit dopadá na tvář, drobnůstky, které jeden dělá, aniž o tom ví - jako poškrábání za pravým uchem.

Upřeně se dívám na ty úzké, tmavé rty. Pohybují se, produkují sytý, hluboký hlas, který mi zní v uších, ale nedává mi žádný smysl.

Nechala jsem každičkou samohlásku, aby mnou prostoupila, rozléhala se a vsákla se do mé duše - význam slov mi ale unikal. Je to tak jednodušší. Mnohem jednodušší - vymýšlet si, co bych si přála, aby mi říkal.

…Nejsem si jistá, co bych mu chtěla říci já.
"Jsem na vás hrdá." Ne. "Miluji vás." Ne. "Chci vás." Zpropadeně, na co to myslím? Ne, vím přesně, na co myslím. Jen se to neodvažuji vyslovit nahlas.

Znovu jsem se upřeně zadívala na jeho rty. Zavřela jsem oči. Ponořila jsem se do odstínu jeho hlasu.
"…terová. CARTEROVÁ!"

Jeho hlas volal mé jméno - naléhavě - jako to dělával tak často během mých šílených představ, ale když jsem otevřela oči, abych znovu sledovala jeho rty, zjistila jsem, že nešlo pouze o mou představivost.

Naštvaně se na mě díval a vrásky způsobené zamračením se prohloubily do tmavých trhlin. Zamrkala jsem, fakt, že jsem byla vržena zpět do reality, ještě nedoputoval k mému mozku.

"Probuďte se! Posloucháte mě?"
"…ano pane."
"Co jsem právě říkal?"

Pevně semknul rty a já se kousla do rtu. Naštvaně se na mě zadíval a já se na něj koukla zasněně a poněkud provinile. Povzdechnul si, pročísnul si rukou své stříbrné vlasy.

"Zopakujte, co jsem právě říkal, Carterová."
"…omlouvám se pane. Neposlouchala jsem."
"To jsem neříkal. Vysvětloval jsem vám, proč musím na pár dnů pozastavit činnost SG1. Tohle je velmi důležité! Soustřeďte se!"

Soustředila jsem se, generále. Na vaši tvář, vaše oči, vaše rty - jen na vaše slova ne. Ne na vaše skutečná slova.

"Omlouvám se."
"Máte mé odpuštění. Teď budeme pokračovat od toho, jak jsem mluvil o snížení nákladů na některé vaše pokusy - pamatujete si na to, že?" pozvedl obočí. Odvrátila jsem se.
"…Ano pane."
"Výborně. Takže jak už jsem říkal…."

Jeho hlas se opět pouze rozpliznul do melodie. Představila jsem si ho, jak na mě mluví. Sladké nicotnůstky a slůvka lásky, šeptaná mi do ouška.
Není to zločin, že ne?

Vím, že jsem beznadějně ztracena. Ztracena v teplých výparech z jeho pokožky, dechu unikajícímu mu z úst, ve vzduchu v jeho kanceláři - chtěla jsem si chvilky jako je tato uchovat, zmrazit je v jejich kráse, uzamknout je navždy v mém srdci do dne, kdy zemřu.

Očima bloudil po papíře, na kterém měl naškrábaná neuspořádaná schémata, která popisovala, co má se mnou, jako s jeho zástupcem, ještě probrat.

Nedívala jsem se na papír, ale přímo do jeho očí. Jeho oči jsou tmavě hnědé, na okrajích zabarvené do oříškova.

Rozkašlal se - v krku ho stále bolestivě škrábalo po chladném doteku zimy. Nevnímala jsem to. Mé fantazírování bylo tím snazší - mohla jsem si představovat, jaký by jeho hlas mohl být, buď hluboký a chraplavý nebo zadýchaný a sípavý.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leky | Web | 21. března 2011 v 21:15 | Reagovat

Woo tvá povídka je tak užasná, že to ani není možné, už se moc těším na další pokračování:D

2 Holly | 21. března 2011 v 22:13 | Reagovat

Máš úžasný talent, takže pouze WOW!

3 Meredith | Web | 22. března 2011 v 20:48 | Reagovat

Pokud jsou moje povídky 'Skvělé', jak jsi psala, co jsou potom tvoje? Když jsem začala číst tuhle povídku, moje sebevědomí začalo klesat a na konci bylo na absolutně spodní hranici v jaký mohlo být... možná píšu dobře, ale na tvoje povídky vážně nemám... zbožňuju, jak popisuješ... vážně smekám! Je to dokonalé :-)

4 Sammie | E-mail | Web | 22. března 2011 v 23:02 | Reagovat

Ahojky, moc děkuji za komentář k povídce. Taky si od tebe ráda něco přečtu :) ;-)

5 nickly | Web | 23. března 2011 v 16:00 | Reagovat

páni, wow...opravdu jsem zvědavá na pokračování. Píše fakt skvěle, máš talent:)

6 Apofísek | Web | 30. března 2011 v 20:24 | Reagovat

krásné opravdu moc krásné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama