Reakce 1/2

6. dubna 2011 v 21:59 | Bjanca |  Povídky
Jsem tu s další povídkou. Užijte si jí...



To je hloupost.

Nejsem těhotná. Nemůžu být. Vím, že nejsem. Ale potom, když jsem si tak jistá, proč mi přijde tak těžké začít s tím testem? Proč si vůbec ten test dělám?

V pořádku, jen proto, že jsem celý poslední týden každé ráno zvracela, to nic neznamená. Jsem pravděpodobně jen nemocná.

A jen proto, že jsem se trochu opozdila - dobře, o dva měsíce opozdila - to není významné. Konec konců, vždycky jsem to měla trošku nepravidelně. Přeháním.

Ale je vždycky lepší mít jistotu. Prostě si ten test udělám, uvidím, jak falešný můj strach byl, a pak se tomu se Jackem zasmějeme. Konec konců, vždycky jsme používali ochranu.

Nebo ne? Najednou si tím nejsem tak jistá. Možná bych si ten test měla teď hned udělat. Jen pro případ… co bych měla udělat?

Před minutkou jsem si návod přečetla, ale mysl mám vygumovanou. Znovu jsem ho pročetla. Jen nakapat moč na bílý indikátorový papírek. Minutu počkat. Jestli zmodrá, pak je můj strach oprávněný. Jestli zůstane bílý (o čemž vím, že zůstane), pak tu není žádný problém, ačkoli bych si pravděpodobně měla zajít k doktorovi kvůli mému rozbouřenému žaludku. Jednoduché.

Řídila jsem se instrukcemi, vložila jsem papírek do kádinky, a pak jsem se odvrátila a začala odpočítávat minutu. Jak jsem tak odpočítávala, zvažovala jsem možnosti.

Společně jsme se vyspali jen třikrát. Kromě toho si jsem jistá, že jsem kdesi četla, že možnosti páru, že otěhotní během náhodného styku, jsou nízké. Nebo to bylo naopak? Vlastně na tom nezáleží.

Minuta vypršela. Vím, že bych se měla prostě otočit, ale je to tak těžké. Co když… co když se otočím a zjistím, že jsem se zmýlila? Co budu dělat?

No tak, Sam. Je to jen otočení. Jeden jednoduchý pohyb. Jak těžké to může být? No tak. Udělám to na tři. Jedna, dvě… tři…

***

Po tvářích mi stékaly slzy. Nejsem si jistá, jak dlouho už tu na té lavičce sedím. Zdá se to jako věčnost, ale tak dlouho to být nemůže. Přinejmenším si nemyslím, že by mohla.
Myšlenkami jsem se vrátila k SGC. Je už táta od Tok'rů zpět? Strachuje se, kam jsem odešla?

Co budu dělat? Jak mu řeknu,že jsem udělala tu nejhloupější věc, že jsem otěhotněla? Jak to řeknu Jackovi? Bude naštvaný. Vím, že bude.

Vím, že k tomu, co jsme dělali, jsou potřeba dva, ale není to vždycky tak, že muž se rozzlobí na ženu?

Je tak perfektní. Občas nemůžu uvěřit tomu, že je můj… ale občas, když se mu zadívám do očí, je to jako bych se dívala na cizince. Občas cítím, jako by se mohl každou chvíli osopit… co když se osopí? Co když si ten okamžik vybere k odhalení, že je ve skutečnosti vraždící psychopat? Sporadicky si myslím, že je příliš dobrý na to, aby to byla pravda. Co když…

"Sammie? Co je špatně? Co se stalo?" řekl někdo a přispěchal ke mně. Podívala jsem se na něj a tiše jsem zanaříkala. Ten muž je tu osobně. Co teď udělám?

Pokusila jsem se mu říct, že nic není v nepořádku, ale to, co vyšlo ven, byla další salva vzlykání. Pevně mě držel a šeptal mi do ucha konejšivá, nesmyslná nic.

Po několika minutách jsem se zklidnila a omluvila se, čemuž se usmál a zlehka mě políbil na tvář, říkajíc, že se nemám za co omlouvat. To mělo opačný efekt, než jakého se snažil dosáhnout, protože jsem se upamatovala, proč sedím na téhle lavičce a znovu jsem se rozbrečela. Ptal se mě, co je špatně.

"Uh´já jsem těh…" stačila jsem říct, než jsem se dala do dalšího pláče.
"Ššš, ššš, to je v pořádku," zašeptal, "potřebuješ čas. Ať je to cokoli, jsem si jistý, že to vyřešíme."

Usmála jsem se skrze slzy: tohle je to, co na něm miluji. Je tak klidný, když se stanou zlé věci. Nezasloužím si ho.

"Nemůžeme," zašeptala jsem. "Nemůžeme to vyřešit." Ovládnul mě pocit beznaděje. Takhle jsem se necítila od Danielova skonu.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ikamon | 6. dubna 2011 v 22:12 | Reagovat

Moc se mi líbí a těšim se na pokráčko... :o) :-D

2 Leky | Web | 7. dubna 2011 v 13:45 | Reagovat

:-D To je užasné, už se také těším na další pokračování

3 nickly | Web | 7. dubna 2011 v 14:00 | Reagovat

já to tušila, že bude mít dítě:D
Píšeš perfektně, to se musí uznat:)

4 Tess Marquez | Web | 7. dubna 2011 v 19:06 | Reagovat

Aaa.. já se taak těšila na další povídku! :-)) Je naprosto úžasná.. tak jako vždy :) miluju styl, jakým píšeš. Moc se těším na další část :)

5 Soff ~ | Web | 10. dubna 2011 v 18:07 | Reagovat

moc hezká povídka =)

6 Meredith | Web | 17. dubna 2011 v 13:28 | Reagovat

Jé to nádherné!!! :-) opravdu povedená povídka :-) Mám ráda tvůj styl psaní :-) BTW kdy bude pokračování???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama