Šepot

16. května 2011 v 16:18 | Bjanca |  Povídky


Bolest v břiše nebyla tak strašná, jak předpokládala. Po počátečním zděšení, které ji projelo celým tělem, se propadla do naprosté otupělosti. Ani jí moc nevadilo, když se ten jaffa smál jejímu pádu a tím i celkové prohře.
Zdálo se, že se čas vleče - jako by snad ani neexistoval. Spěšně jí odnesli do malé vesnice, kde operovali jak zraněné vojáky tak i jaffy. Obklopili ji lékaři a zvažovali, zdá má cenu ji vůbec operovat. Jejich šepot doléhal až k ní a to co slyšela ji rozhodně neuklidnilo.
……
"Je to major Carterová?"
"Přežije to?"
"…Nějaký jaffa…těžce ji ranil."
……
Obstoupili ji, nahmatali jí na krku puls a pevně ho stiskli, dokud nezačala pociťovat malátnost a neupadla do bezvědomí.
Jak mohla ona, žena, která dokázala, že je rovna ostatním vojákům, být tak lehce a rychle poražena?

Dlaně měla zpocené a lepkavé vlastní krví. Umírala - věděla to a smířila se s tím. Ačkoli ze smrti měla strach, věděla, že se nakonec dostane do Ráje. Doufala v to. Žila čestně a nikdy nezabíjela úmyslně.

Dýchala těžce a přerývaně, škrábalo jí z toho v krku. Lapala po dechu, kašlala, občas přestala dýchat úplně - přicházelo to nepravidelně, někdy to trvalo jenom chvilku, ale jindy se málem udusila.
Celým tělem se jí rozlévala tupá bolest - tělo měla ztuhlé a bála se pohnout, protože jí připadalo, že by si sebemenším pohybem mohla ošklivě ublížit. Nejhorší na té bolesti byla její hrdost. Její hrdost. Její ženská hrdost. Ta teď byla pokořena a zadupána do země a to všechno díky jednomu jaffovi.

"Sam?" dolehl k ní čísi šepot. Ale Sam nevnímala, utápěla se ve svém pokoření, že se nechala tak snadno přemoci.

"Sam." Zašeptal hlas ještě jednou. Byl jí známý; často ho slýchávala ve své hlavě, když byla osamělá. Hlas, který si od svého pokoření často vybavovala. Přesto stále odmítala hledat útěchu v domněnce, že on si jí cení a váží. Jak může milovat někoho jako je ona? Nedokázala to pochopit. Byl vojákem těch nejvyšších kvalit a on tu zatím sedí vedle ní - obyčejné a pokořené ženy. To nemůže být pravda.
Sevřel jí pevně chladnou rukou a jemně jí hladil.
"Sammie, jestli mě slyšíš, odpověz mi, prosím." Zaprosil.
"Jestli jsi vzhůru, jen mi to naznač, chtěl bych ti něco říct."
"Plu…" zkusila to Sam, ale pak ucítila na svém rtu teplou krev a zmlkla. Muž sedící vedle ní tiše zasténal a stěží zadržoval slzy. Stále jí konejšivě držel za ruku a hladil ji po ní.
"Ja…Jac…ku." Vyslovila jeho jméno; po každé jednotlivé slabice ji přepadl kašel. Bolestně otevřela oči a podívala se mu do očí.
"Sam." Zamumlal s obličejem blízko toho jejího. Volnou rukou jí pohladil prsty po tváři. Zavřela zase oči a slabě se usmála. Nebyla ho hodna a on tu přesto vedle ní seděl - muž, kterého si ani nezasloužila - a trápil se pro ni. Jack jí začal hladit po blonďatých vlasech.
"Sammie…"

"Mrzí … mě to." Řekla a mírně se usmála.
Do Jackových očí se nahrnuly slzy, ale ani jedna mu zatím neskanula po tváři. Snažil se schovat za svou mužností, ale ona přesto poznala, že kdesi hluboko uvnitř svého nitra umírá spolu s ní.
"Promiň... že umírám… mrzí mě to…"
Jack jí přiložil ke rtům ukazováček; nestaral se o to, že je teď mnohem víc zkrvavený, než když sem přišel.
"Nemáš proč prosit za odpuštění. Nikdy tě z ničeho nebudu vinit."
Zvedla ruku a s vypětím všech sil ho pohladila po tváři.
"Přesto … mě to mrzí." Zamumlala skrz jeho prsty.
"Mrzí mě … že mě tolik miluješ."

Jack zatřásl hlavou a po tváři mu skanulo několik slz.
"Tohohle ze všech věcí lituj nejméně." Řekl tiše. "Miluji tě. Není tu nic, za co by ses mohla omlouvat - jsi moje, Sam. Jsi můj život, moje všechno. Když jsme měli volno… vždycky jsem na tebe myslel. Nemohl jsem se dočkat, až tě zase spatřím. Doufal jsem, že bychom spolu mohli volný čas strávit společně.." usmál se smutně.
"Možná v Ráji?"
Sam přikývla, i když jí to působilo strašnou bolest.
"Vždycky … jsem to tak cítila … Jacku." Ošklivě se rozkašlala, kapičky krve dopadly Jackovi na čelo. Ale ten se na to neohlížel. Z očí mu skanuly další slzy, když před sebou viděl ženu, kterou miloval, umírat.

Seděli tiše a jeden druhému se dívali do očí. Sam nemohla plakat, i když by si to strašně moc přála - byla na prahu smrti, ale její duše se tomu bránila - chtěla zůstat s Jackem, aby ho ještě o něco poprosila. Znovu se rozkašlala.
"Slib mi… že jim nedovolíš … aby Jonasovi ublížili." Jack přikývnul a slabě se zasmál.
"Mluvíš teď jako Teal'c." Řekl smutně. Sam se tomu usmála
"Řekni Teal'covi … že prosím … aby i on dal na Jonase pozor."
"Dáme na něj pozor, slibuji ti to."
Sklonil hlavu a opřel se svým čelem o to Samino. Zavřel oči a pomalu dýchal.
"Neopouštěj mě, prosím." Zašeptal. Nyní už se nesnažil slzy zadržet a ty mu teď volně stékaly po tváři.

Teď bylo na Sam aby ho utěšila.
"Neopouštím tě … setkáme se … v Ráji." Jemně se usmála a zavřela oči.Její srdce bilo pomaleji a pomaleji, až nakonec ztichlo docela.Ale než se propadla do závoje smrti, zašeptala větu na rozloučenou; větu, kterou od ní Jack nikdy předtím nezaslechl.
"Miluji tě."

"Já tě také miluji, Sammie." Zamumlal jí do ucha v okamžiku, kdy naposledy vydechla.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Perrine LILY | E-mail | Web | 16. května 2011 v 16:38 | Reagovat

Nádherně smutné, obrečela jsem to, ale po přečtení ze mě úplně spadla špatná nálada...

2 Meredith | Web | 16. května 2011 v 19:08 | Reagovat

To je smutné! Pláču!! Ale je to úplně nádherné a dokonalé!

3 Leky | Web | 16. května 2011 v 19:40 | Reagovat

Wooo to je tak užasné, že nemám slov. Neuvěřitelně smutná povídka:(

4 Tess Marquez | Web | 18. května 2011 v 12:33 | Reagovat

Překrásně smutné ..

5 Apofísek | Web | 23. května 2011 v 22:18 | Reagovat

tak jo přečtené tvoje povídky. Všechny byli výborné

6 Sammie | E-mail | Web | 26. května 2011 v 12:13 | Reagovat

Dokonalost sama! Wow. Prosím, piš dál. ;-)

7 Shiperrka | 15. března 2013 v 22:16 | Reagovat

no ty jo, fakt krásně napsané..a smutné

8 sjrr | 21. května 2013 v 22:29 | Reagovat

to je tak nádherně napsané, že mi až tekly slzy...a to nebrečím téměř nikdy u ničeho...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama