Zpoždění

20. června 2011 v 20:56 | Bjanca |  Povídky
Tak tady je....



Našel ji v tělocvičně, jak mlátí do boxovacího pytle. Její pěsti se pohybovaly obrovskou rychlostí a její výkopy byly ohromující. Čisté kalhoty těsně přiléhaly k jejímu nádhernému pozadí. Tílko jí sahalo těsně nad pupík. Čelisti měla pevně stisknuté odhodláním a vztekem, trhaně oddechovala.

Brigádní generál Jack O'Neill sebou trhl, když pohlédnul ženě do tváře. Srdce ho bolelo vědomím, že to on je tím, kdo způsobil tu bolest a rozhořčení. Proč se ze všech těch dnů musel zpozdit právě dnes? Proklínal sám sebe. Měl důležitou schůzku, kterou nemohl přesunout. Poslední měsíc měl pořád nějaké důležité schůzky. Není divu, že ztratil tolik času a zapomněl, co je dnes za den.

Sam stále tloukla do pytle; tělo se jí lesklo potem. Jack si nad tím uličnicky olíznul rty. Doufal, že se brzy usmíří - jeho milenka vypadala příliš lákavě. Zhluboka se nadechl, sebral odvahu a vydal se k ní.

"Sam."
Rány nepřestávaly. Ve skutečnosti ještě nabraly na intenzitě. Jack si povzdechl. Odhadoval, že má štěstí, že Sam stále buší do pytle a ne do něj.

"Sam, mrzí mě to."
Dobře umístěný boční kop, ale žádná odpověď.

"Zapomněl jsem. Hodně jsem pracoval. Měl jsem samé schůzky a… Sammie, já to tak nemyslel."
Sam se rozzlobila.
"Takže tvé schůzky jsou mnohem důležitější než dnešek?" zeptala se a bouchla pěstí do pytle..
Srdce se mu tou myšlenkou sevřelo, protože ačkoli pro něj Sam znamenala celý svět, věděl, že měla teď pravdu.

"Jistěže ne, Zlato." Řekl Jack. Ona si jen odfrkla a nespouštěla oči ze svého cíle. Svým způsobem byl Jack za to vděčný. Jeho omlouvání se tím zjednodušilo. Vždycky se strachoval, že jakmile se mu Sam zadívá do očí, spatří v nich pravdu, celou pravdu. Na druhou stranu to ale bolelo.

Musí něco udělat. Fakt, že na něj Sam kvůli jeho zapomnětlivosti nemluví, ho ubíjel. Jack se zamračil a zhluboka se nadechl. Potřeboval upoutat Saminu pozornost. Ona stále tloukla do boxovacího pytle, bušila a kopala do něj. Jack zjistil, že existuje pouze jedna možnost, jak skutečně upoutat její pozornost. Znovu se zhluboka nadechl, a pak skočil vpřed, mezi ženu a boxovací pytel.

Bylo to hlavně štěstím než čímkoli jiným, že to neschytal pěstí do obličeje. Její pěst narazila do jeho ramene. Jack zamručel, ale udělal krok vpřed, obtočil paže kolem Samina krku a svými rty se setkal s jejími. Sam ze sebe vypravila překvapený zvuk a klopýtla pod tou vahou.

Když se odtrhli, Jack slyšel zběsilý tlukot svého srdce. pomalu otevřel oči, jako by mohl oddálit skutečnost, že na něj Sam upřeně zírala. Slabě se usmál a jeho odvaha se pod ledovým pohledem vytrácela. Sam byla stále naštvaná, měla na to právo, ale aspoň teď poslouchala. Jack pomalu odstoupil.

"Je mi to líto."
Žádná odpověď. Sam tam jen stála a upřeně se na něj dívala, paže měla zkřížené. Její tělo bylo stále vlhké potem a Jack cítil, že jeho rukávy byly navlhlé po kontaktu s její pokožkou. Přenesl váhu z jedné nohy na druhou.

"Nikdy bych nemohl zapomenout na naše výročí."

Žádná odpověď. Sam se mračila. Jack si navlhčil rty a netušil, co by měl udělat. Zahanbeně se díval do země. Pro to, co udělal, nebylo žádné omluvy. Tedy žádné, kterou by mohl Sam říci.

"Já vím."

Trhnul sebou, když ho dvě ruce popadly v pase a přitáhly si ho blíž k sobě; zajíknul se, když se vlhká ústa přitiskla na jeho; zasténal, jakmile jazyk proklouzl mezi jeho rty. Jackovy ruce ji hladily na zádech než sklouzly o něco níž. Sam zavzdychala, když ji ruce stiskly. Přerušili polibek a Sam se usmála. Dovolila mu odnést ji z tělocvičny; bylo ji jasné, co má Jack v plánu.

Jen doufala, že jí Generál Landry dá na zítra volno.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Meredith | Web | 20. června 2011 v 21:34 | Reagovat

Wow :-) Krásné zpestření pondělního večer :-) Povídka se mi strašně líbí (jako všechny od tebe :-) Líbí se mi tvůj styl psaní *závist* :-)

2 Tess Marquez | 21. června 2011 v 14:24 | Reagovat

Aaa.. dokonalost! Úžasné.. Nemám slov. Já miluju tvoje povídky! Jsou opravdu originálně napsané! LOVE IT!

3 ikamon | 21. června 2011 v 16:16 | Reagovat

Supéééér :-D nemám co bych víc dodala... snad jen, že se už nemůžu dočkat další skvělý povídky... :o)

4 Apofísek | Web | 30. června 2011 v 14:37 | Reagovat

wow paráda bylo to a je to dokonalé

5 Perrine LILY | E-mail | Web | 19. července 2011 v 1:21 | Reagovat

našla jsem si na to čas až teď a musím říct, že se ti to moc povedlo. Doufám, že ještě něco pěkného napíšeš :)

6 Apofísek | Web | 22. července 2011 v 12:07 | Reagovat

AHOJ PSALA JSEM TI ŽE JSEM SE MUSELA PŘESTĚHOVAT. TAK MI PROSÍM NAPIŠ JESTI CHCEŠ ZŮSTAT MÝM SB IKDYŽ BUDEŠ MUSET NAVŠTĚVOVAT JINOU STRÁNKU. VŠECHNO SI TAM KOPÍRUJI TAKŽE SE NIC NEZMĚNÍ.

Apofísek

7 Sammie | E-mail | Web | 7. července 2012 v 19:15 | Reagovat

Skvělá povídka. Je mi líto, že Jack zapoměl na výročí, ale ta konečná akce Sam, jak ho čapla .. byla moc pěkná. ;-)

8 Shiperrka | 15. března 2013 v 22:19 | Reagovat

fakt krasne napsane, jako vsechny povidky...

mas talent :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama